Bezpečnost na tekoucí vodě

Bezpečnost na vodě

Řeka je silná a nezkrotitelná žena. Když uděláme chybu, neubráníme se jí, když si usmyslí, že nás pozře. Ale můžeme její sílu využívat ve svůj prospěch a ke své radosti.

Často, když se zvednou hladiny řek a potoků, vidíme večer ve zprávách, kdo se kde a jak utopil. Může se stát něco velice nepředvídatelného, ale většinou se jedná o amatérskou chybu, nedostatečnou přípravu před vyplutím, o přecenění vlastních sil... Jednou jsem viděl na vlastní oči kluka, který se probudil po záchrané akci z bezvědomí a v té chvíli jsem se rozhodl, že se nikdy nechci topit.

Nebezpečí na tekoucí vodě je hodně. Většinou se mu dá předcházet. Nejlépe kvalitní teoretickou i praktickou přípravou. Víte, co je to házečka? Slyšely jste někdy o vodním válci? O sifonu? Víte jak se má plavat v tekoucí vodě? Pokud ne, tak si zkuste přečíst následující článek.

Základní a nejznámější pomůckou je plovací vesta. Je jich hodně druhů. Můžeme je jednoduše rozdělit na jednoduché "turistické" a propracované vesty na divokou vodu. Rozdíl je nejenom v ceně, ale hlavně ve vybavení vesty. Turistická vesta je jednoduchá, často se zapíná pouze na dvě spony vpředu. Vesta na divokou vodu je vybavena sportovnějším střihem pro snadnější pohyb, má větší množství různých kapes, má robusní zapínání a odstřelovací záchranný popruh. Vesta nás ochrání nejenom před potopením, ale odtlumí i nárazy tělem do překážek v toku v případě plavání.

Dalším důležitým a neocenitelným záchranným prostředkem je házecí pytlík - házečka. Jedná se o pytlík výrazné barvy, který je naplněn plovoucím lanem o určité délce ( 15 - 25 m ) a malým plovákem, aby se prázdný pytlík nepotopil. Při hodu házečkou držíme v ruce konec lana s okem a házíme pytlíkem, ze kterého se odmotává lano. Na házečce by neměla chybět karabina, kterou však před samotným hodem musíme sundat (abychom plovoucího karabinou netrefili do hlavy). Karabinu využijeme pro zajištění lana na břehu (např. kolem stromu) a také na upevění házečky v lodi. Hod házečkou je důležité si předem natrénovat. Ve skupinách můžete uspořádat soutěž v hodu na cíl.

Helma je samozřejmostí na toky od obtížnosti WW1 a pokaždé, když usedáme do kryté lodi. Používá se vodácká helma, která nesákne vodu, má dostatek děr pro odtok vody,je lehká a dobře drží na hlavě. Nedoporučuji použití cyklistické helmy, jelikož je vyrobena z polystyrenu, který plave a tudíž nám helma nebude správně držet na hlavě. Navíc zakrývá pouze malou část lebky.

Oblečení je také velice důležitou součástí bezpečnostního vybavení vodáka. Neopren, suchá bunda, suché kalhoty apod. zaručí vodákův tepelný komfort nejen v lodi, ale může zachránit život při případném plavání ve studené vodě. Nepodceňujme ani boty. Turistům doporučujeme staré čínské kecky, které nám ochrání prsty nohou proti okopání. Jinak se samozřejmě používají neoprenové boty.

 Plavu si ani nevím jak...

Každý z nás už určitě někdy "zaplaval". Ať už to bylo pod jezem, kde nás cvaknul silný vracák, nebo po neúspěšném eskymáckém obratu v obtížné peřeji. Někteří z vás také již moc dobře ví, jak to může bolet. Na obrázku dole se podívejte, jak se plavat nemá:

V tekoucí vodě platí poučka, že plaveme vždy nohama napřed a vytlačujeme pánev ke hladině. Pokud je dostatek prostoru pro pohyb, pokusíme se dostat ke břehu. Ale stále je třeba být obezřetný. Musíme si uvědomit, že každá vlna nás potopí, takže je třeba včas se nadechnout. Vyhledáváme překážky a snažíme se k nim nenechat zanést. Velice nebezpečný může být padlý strom v řečišti. Pokud to jde, od překážky (kámen) se snažíme odtlumit náraz nohama. Je dobré nacvičit si plavání v tekoucí vodě dříve, než usedneme do lodi na divoké vodě. Vhodná a celkem bezpečná peřej pro plavání je například Hubertus na Ohři. Dobrý je též slalomový kanál v Troji.

 

Lidské stavby v korytech řek - jezy a vodní válec

Jezy jsou umělou překážkou v toku řeky, kterou postavil člověk. Některé jsou bezpečné, jiné nebezpečné. Nebezpečí můžeme hledat při nízkých stavech řeky v pevných částech stavby. Z betonu může koukat kus larsenu, nebo ocelového drátu. Může se stát, že se zachytíme nohou v nečekané díře. Pod jezem se může nacházet větší množství kamene, často ostrého lomového. Je problém, že pod vodu nevidíme, takže musíme dobře "číst" a předvídat. Chce to jisté zkušenosti.

Při vysokých vodních stavech nás většinou nezajímá samotné těleso jezu, ale voda. Pod jezy se může často tvořit nebezpečný vodní válec. Jezy jsou dokonce často konstruované tak, aby se pod nimi vodní válec tvořil. Voda, která dopadá "natvrdo" dopadající plochu neustále omílá. Voda, která dopadá do hlubokého vývařiště, těleso jezu tolik neomílá, tudíž je to pro stavitele mnohem výhodější řešení. Při normálním, nebo nízkém stavu vody je vývařiště mělké a nemá sílu. Ale stačí kolikrát jenom pár kubíků průtoku navíc a jez má "tah". Nejrychleji reagují na nižší zvednutí hladiny tzv. tiché válce. Nezkušený vodák často nepozná nebezpečí a do takového jezu se vydá. Jaké je pak jeho překvapení, když se mu příď plavidla propadne do provzdušněné vody a on je najednou obětí tichého válce. Takovými představiteli jsou například Tuhnice na Ohři, nebo Strakonický malý sklápěcí jez na Otavě. Už se tam utopilo hodně lidí, v Tuhnicích dokonce jeden náš instruktor zachraňoval klienty, kteří ho neuposlechli.

Klasický válec, který najdeme pod většinou jezů, poznáme i po sluchu. Je vidět, jak se voda vrací a ssebou si nese velké množství předmětů. Běhá nám mráz po zádech. Pokud si nejsme jisti, zda se opravdu jedná o válec zabiják, můžeme zkusit vhodit větší klacek do proudu a počkat si, zda ho vývařiště pustí. Za opravdu vysokých stavů se pod jezy drží celé kmeny stromů. Válec je kolikrát tak silný, že strom dokáže na moment znovu postavit, aby ho po chvíli znovu uchvátil do nekonečného točivého tance. V takových válcích končí mnoho životů. Příklady takových jezů jsou třeba Pilař na Lužnici, Radešov na Ohři, nebo velký jez v Berouně.

Celkem dobrou simulaci vodního válce najdete zde.

O nebezpečích na jezech si můzete přečíst tady.

TENTO ČLÁNEK JE STÁLE VE VÝSTAVBĚ :-)