O jezech a jejich záludnostech

Tento článek byl s úpravami přebrán z webu Kačerů Chrudim

Jezy jsou uměle vybudovanou překážkou na říčních tocích. Jejich původním účelem bylo zadržování vody pro pozdější využítí její síly, například ve mlýnech, hamrech a stoupách. Postupem času se funkce jezů poněkud posunula, především jezy sloužily pro zadržování vody a splavnění úseků řek. V dnešní době převázně jezy slouží právě ke splavnění úseků řek a ke zpomalení odtoku vody. Jsou nedílnou součástí regulace toku.

Jezy můžeme rozdělit podle několika hledisek - podle tvaru, výšky, funkce, způsobu vany v podjezí..... Nejdůležitější dělení z hlediska vodáků je však dělení podle bezpečnosti. Jsou jezy, které budí respekt, ale nechají se sjet bez většího rizika. A pak jsou i jezy, které se za malé vody zdají být naprosto jednoduchými, ale za zvýšené vody se stávají zabijáky bez možnosti výběru mezi životem a smrtí. A právě rozhodnutí, který jez je sjízdný bez rizika, který je sjízdný při určitém riziku při dostatečných zkušenostech a který je nesjízdný, je dosti důležité a může rozhodnout o životě a smrti.

Nízké kolmé stupně

Právě tyto nízké stupínky se stávají největšími zabijáky. Svojí výškou rozhodně respekt nevzbuzují a právě výška je pro neznalé rozhodující, zda jet, či nejet. Největším problémem jsou silné a dlouhé válce tvořící se pod těmito jezy.
Voda padající přes hranu jezu má poměrně značnou rychlost, díky rozdílu hladin však míří ke dnu, po kterém odtéká směrem od jezu. Díky nerovnostem na dně - kameny, potopené kmeny, zvýšení dna.... - dochází při nárazu k tomu, že rychleji tekoucí voda se odráží vzhůru k hladině a vývěrem dochází ke vzniku válce. V něm voda proudí jednak směrem zpátky k jezu, část pak odtéká po proudu dále. Pokud je však pod jezem poměrně rovné dno, bývají válce slabší a lépe překonatelnější.

U jezů, kde je uměle vytvořená takzvaná vana sloužící ke zpomalování vody. Tato vana však urychluje a usměrňuje vývěr vody k hladině a vytváří poměrně dlouhé a silné válce, z nichž je záchrana obtížnější vzhledem k většímu množství vody vracejícímu se zpět k jezu. Příkladem tohoto jezu je třeba jez na Ohři - Tuhnice.

Vysoké kolmé stupně. Většinou se nejezdí, nájezd a pak delší let či pád "na hubu" dle zkušenosti jezdce moc radosti nepřináší. I tyto jezy se nechají rozdělit podle mnoha kritérií, pro nás je nejdůležitější délka válce tvořícího se pod jezem. Ta záleží na průtoku a na tvaru vany pod jezem. Pokud je vana dostatečně hluboká (viz obrázek vlevo), tak se při nižším průtoku válec takřka netvoří, neboť se probublaná voda padající z koruny jezu vrací volně ihned nahoru. Při větších průtocích se však délka válce zvětšuje, ale většinou tento válec moc "nedrží", a to ale jen do takového průtoku, kdy prudký proud padající vody dosáhne konce vany a prudce vyvěrá směrem vzhůru. To se pak tento jez může stát nemilosrdným zabijákem. Příkladem je Mrskoš na Otavě, který s klienty za malé vody bezpečně jezdíme, ale za střední vody se již jedná o zabijáka.

 

 

 

Jez s mělkou vanou se nechá poznat ina první pohled - i při nižších průtocích se vytváří poměrně dlouhý a silný válec. Navíc zde při sjíždění hrozí i riziko nárazu na dno, což znamená značné zpomalení lodi a dosti nepříjemné pocity a horké chvilky pro jezdce.





Šikmé stupně jsou nejzákeřnější. Zatímco před kolmými stupni mají většinou ne-vodáci respekt, tak vidina snadného sjetí po šikmé spádové desce je příliš lákavá, než aby se lopotili s přenášením po břehu. Jenže voda tekoucí po desce získává poměrně vysokou rychlost a navíc není tolik "probublaná" po dopadu na hladinu - proud vody se doslova "zasouvá" pod vrstvu vody vracející se zpět k jezu. Válec pod těmito jezy vzniká většinou díky vytvořeným vanám pro zpomalení odtékající vody. Slabší válce také vznikají samovolně díky proudění vody a bublin vzduchu.
U šikmých jezů je tedy vždy zapotřebí odhadnout sílu válce pod jezem, zatímco jeden jez může být bez problému sjízdný, další třeba i stejný již může být nebezpečný. Mnoho takových jezů je na Lužnici v úseku Veselí - Tábor.

A pár rad na závěr:

• Prostudujte si před vyplutím nebo i během plavby kilometráž, kromě jezů vás může překvapit i nízký mostek, dlouhá navigace a další "libůstky"...
• Vždy zastavujte dostatečně vysoko nad jezem, pokud vás již začne stahovat voda nebo díky navigaci či vysokým břehům není kde zastavit, vzpomínejte jen na své zkušenosti a také na pár modliteb dobrých duchům a andělům strážným. Snažte udržet spičku rovně a získat co největší rychlost. Také se pokuste na hraně jezu (pokud je kolmý) o takzvaný "boof" - snažit se nohama vykopnout špičku lodi do výše a dopadnout co nejvíce "na placku" (nezabořit se tolik do válce).
• Vždy si jez prohlédněte - obzvláště pozorně studujte chování vody pod jezem. A taky stav jezu - vyčnívající kameny či ledolamy, překážky nad i pod jezem. Není příliš dobrý pohled, když teprve na koruně jezu zjistíte, že padáte přímo na balvan, který se tam nějakým řízením osudu ocitnul či na kládu zachycenou ve válečku.
• Pokud je pod jezem válec, ať je alespoň jedna posádka připravená na břehu s házečkama a připravena pomoci. I zkušenému jezdci se může stát, že při nájezdu na jez potká nějakou překážku či zazmatkuje, do válce spadne šikmo či bokem a zůstane tam. Ale pozor - vytáhnout plaváčka na hazečce přes rozhraní válce není jednoduché, navíc, pokud nám to stěžuje např. vysoká navigace, vegetace v okolí apod.
• Pokud je jez označen jako nebezpečný a nesjízdný, a nejste si úplně jisti svými dovednostmi, tak nefrajeřte a jez přeneste bezpečně po břehu. Před slečnama se můžete předvádět i jinak než v rakvi.
• Pokud máte pochybnosti a někdo vám radí: "nejezděte to", tak ho poslechněte radši než toho, kdo říká: "Jo, to se jezdí"
• A hlavně - nechlastejte. Alkohol zvyšuje sebedůvěru, ale zpomaluje reakce a zhoršuje odhad. Není nic horšího, než pár totálně vožralých "vodáků", kteří na raftu či jiném podobném gumáku jedou jez, kteří i zkušení jezdci radši obnášejí.