Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina - všeobecné informace o zemi

Bosna a Hercegovina je rozdělena na dvě samosprávní jednotky (entity); těmi jsou Federace Bosny a Hercegoviny (25 989 km²), Republika srbská (25 208 km²) a oběma uvedenými entitami spravovaný Distrikt Brčko (493 km²). Pokud tedy v Bosně narazíte na ceduli "Dobro Došli Republika Srbska", nezabloudili jste, pouze přejíždíte hranici v rámci bosenské federace.

Bosna a Hercegovina je hornatá země ležící v části Evropy nazývané Balkán, jež omývá Jaderské moře.

Má mírné kontinentální klima. Léta jsou teplá, zimy chladné. Ve větších nadmořských výškách už jsou léta chladnější a krátká, zatímco zimy jsou delší a drsnější než v nížinách. Na pobřeží Jaderského moře je klima mírnější a zdejší zimy doprovází často déšť. Průměrná červencová teplota se pohybuje kolem 22 stupňů, lednová kolem nuly.

Bosna a Hercegovina - Statistické údaje

Hlavní město: Sarajevo

Rozloha: 51129 km2

Počet obyvatel: 3,9 milionu

Hustota zalidnění: 75 lidí na km2

Úřední jazyk: bosenština, srbština a chorvatština

Délka pobřeží: 20 km (malý výběžek Bosny dosahuje až k moři přibližně jižně od Mostaru a rozděluje Chorvatsko na dvě části - odděluje Dubrovnik od zbytku Chorvatska)

Náboženská příslušnost: římští katolíci 15%, protestanti 4%, pravoslavní 31%, muslimové 40% 

Historie Bosny a Hercegoviny  do roku 1992

Původně římskou provincii Ilyricum obsadili v 6. – 7. století Slované. Území Bosny bylo nejdříve součástí Byzantské říše, později Chorvatského království a Srbského království Duklji (Zety) a Rašky. Ve 12. století se Bosna za vlády bána Kulina de facto osamostatnila a odolávala snahám Srbska, Uher, Chorvatska a Benátek o její ovládnutí. Po roce 1353 nakrátko rozkvetla za bána, později krále, Tvrtka I. Kotromaniće. V roce 1463 byla Bosna dobyta Turky stejně jako roku 1482 hornatější Hercegovina (Hum).

Za vlády Osmanské říše bylo mnoho bosenských křesťanů obráceno na islám, vzniklo tak specifické etnikum - bosenští Muslimové (popř. Muslimové).

Roku 1875 se Bosňáci úspěšně vzbouřili proti osmanské nadvládě a v roce 1878 se tak Bosna stala protektorátem Rakouska-Uherska. To ji roku 1908 anektovalo. V Království Srbů, Chorvatů a Slovinců vzniklém v r. 1918 (1929 přejmenovaném na Jugoslávii) byly bosenské národnosti z ahrnuty do sjednoceného státu. V jugoslávské federaci (od r. 1945) se stala Bosna a Hercegovina jednou ze 6 svazových republik, vymezenou na národnostním základě (s rovnoprávným postavením všech tří etnik).

Bosenská válka

V době krize federace na začátku devadesátých let se mezi vedoucími představiteli bosenských Muslimů, Chorvatů a Srbů projevily rozpory ve věci formováni nezávislého státu. V březnu 1991 se sešli v Karadjordjevu ve Vojvodině Slobodan Milošević a Franjo Tuđman, aby si dohodli rozdělení země mezi Srbsko a Chorvatsko. V důsledku pozdějšího vývoje jejich vzájemných vztahů však k tomu nedošlo.

Bosňáci a Chorvati vyhlásili 3. března 1992 nezávislost Bosny a Hercegoviny na základě vůle bosenského a chorvatského obyvatelstva vyjádřené v referendu dne 1. března 1992. Srbové referendum bojkotovali a 7. dubna 1992 vyhlásili vlastní republiku. Politický konflikt přerostl v ozbrojené srážky, kterým padlo za oběť mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny (mj. v tzv. etnických čistkách) a které velmi posílily vzájemnou nevraživost mezi národnostmi země. V této válce bojoval prakticky každý proti každému. OSN vyslala do Bosny a Hercegoviny jednotky, které rozdělily bojující strany. Po 42 měsících bojů byla pod tlakem USA 21. listopadu v Daytonu uzavřena mírová dohoda, která byla slavnostně ratifikována všemi bojujícími stranami v Paříži 14. prosince 1995.

 

Pamětihodnosti a zajímavosti Bosny a Hercegoviny

Bihač a Strbački Buk

Strbacki BukBihač prošel v posledních letech náročnou obnovou, od nových chodníků a po moderní zateplení. Městu Bihać by mohla leckterá česká města závidět. Město leží na řece Uně, která ja pro místní centrem setkávání a jsou na ni pyšní. Podél řeky je mnoho příjemných hospůdek, po řece se obyvatelé města rádi projíždí v lodičkách. V místním pivovaru se vaří pivo Preminger, které je uznávané v mezinárodním měřítku (prý ho zde vaří český sládek).

Na řece Uně leží i největší přírodní atrakce regionu - vodopád Strbački Buk. Vodopád Štrbački Buk je vysoký 17 metrů a Češi ho nejčastěji znají z filmu Na vlastní nebezpečí Filipa Renče (scéna, kdy aktéři filmu skákají přes hrany vysokého vodopádu - všichni přežijí, my to ale zkoušet nebudeme). Strbački Buk se nachází jižně od města Bihać v západním cípu Bosny na řece Una. Vodopád i celé údolí řeky Una patří mezi nejpůsobivější přírodní scenérie v celé zemi. Sarajevská vláda proto vyhlásila v roce 2008 tuto oblast za přírodní park.

Jajce

Jajce je malé město s 25 tisíci obyvateli ležící na soutoku řek Pliva a Vrbas.

Jajce bývalo hlavním městem středověkého nezávislého bosenského státu. Žil a zemřel tu poslední bosenský král Štěpán Tomašević. Dobytí Jajce, které bylo chráněno mohutnou pevností, přineslo v roce 1463 moc Turkům, kteří posledního krále popravili. Z vítězství se ale těšili jen nakrátko. Rok nato zvrátil situaci uherský král Matyáš Korvín. Teprve v roce 1528 Jajce znovu a tentokrát definitivně padlo do rukou osmanských Turků jako poslední pevnost na území dnešní Bosny a Hercegoviny.

Nejznámější turistickou atrakcí Jajce je vodopád, který leží přímo v centru města. 27 metrů vysoký vodopád tvoří řeka Pliva v místě, kde se vlévá do řeky Vrbas. Nad městem se vypíná citadela, která byla ve středověku centrem bosenského státu a těžko dobytnou pevností, takže ani Mehmed Dobyvatel, který ovládl byzantskou Konstantinopol, ji nepokořil. Turkům dokázala pevnost odolávat po dobu 65 let. Dnešní ruiny citadely pocházejí částečně ze středověkých dob, částečně z dob turecké vlády.

Pod pevností se nachází několik pěkných domků v osmanském stylu. Při sestupu z citadely uvidíme také středověký kostel sv. Lukáše z 15. století, který je dnes zříceninou. Nejlépe se zachovala zvonice s románskými, gotickými i renesančními prvky. Kdysi se tu schraňovaly relikvie evangelisty Lukáše, které do země přivezla bosenská královna jako věno. Nedaleko kostela sv. Lukáše jsou podzemní katakomby, které dal postavit Hrvoje Vukčić Hrvatinić, zakladatel Jajce, původně jen pro sebe a svoji rodinu. Později se staly místem dostaveníček milenců, dnes jsou za mírný poplatek otevřené pro turisty.

Za návštěvu stojí i zbytky chrámu boha Mithry. Chrám byl postavené v římské době ve 4. století n. l. a k vidění je zde reliéf obětování posvátného býk, na kterém rozeznáte nejen obrysy býka ale i dalších zvířat a osob. 


Neretva a Titův bunkr

Hora Zlatar u městečka Konjic, které leží asi 40 kilometrů jihozápadně od Sarajeva, po desetiletí skrývala jedno z největších vojenských tajemství Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Před 33 lety v ní totiž dostavěli protiatomový bunkr, který měl v případě války sloužit jako vrchní velitelství Jugoslávské lidové armády (JNA). Když se na kryt dívá člověk zvenku, nevidí nic kromě tří obyčejných domů obklopených přírodou. Pod nimi se ale skrývá třetí největší objekt svého druhu v bývalé Jugoslávii, jehož výstavba trvala 26 let a který přišel na astronomických 4,6 miliardy dolarů. Skládá ze tří částí, vidět je ale jen ta první. Trojice domů sloužila pro ubytování strážných, techniků a ochranky někdejšího jugoslávského prezidenta Josipa Broze Tita. Když návštěvník projde chodbou prvního domu, ocitne se před 1,2 metru tlustými kovovými vraty, za kterými je 200 metrů dlouhá chodba. Ta vede do hloubky 280 metrů, kde se skrývá třetí část objektu, samotný protiatomový bunkr, který měl vydržet přímý zásah pumy o síle 20 kilotun TNT (zhruba stejně, jako měla bomba svržená na Nagasaki).

Kvůli existenci tohoto bunkru bylo po dobu Titovy vlády zakázáno splouvat překrásný kaňon řeky Neretvy, který je nedaleko.

 

Mostar

Mostar, město zdobící hornatou krajinu jihozápadní Hercegoviny, je dnes jako vystřižený z pohádek tisíce a jedné noci. V devadesátých letech ale bylo město krutě postiženo občanskou válkou. Bosňáci a Chorvati nejdříve společně bojovali proti Srbům, posléze ale obrýtili zbraně proti sobě navzájem. Ulice, která byla dříve frontovou linií, je dodnes lemována rozstřílenými domy. Krutost války dokládá i hřbitov ve východní části Mostaru, kde je na stovkách bílých náhrobků stejný rok úmrtí, jména jsou převážně mužská a věk mrtvých mezi 20 a 50 lety.

Mostar - Stari MostDominantou Mostaru je Stari most respektive Stará ćuprija. Most, který spojoval břehy řeky Neretvy od roku 1566, kdy zdejšímu kraji vládl Sülejmán Nádherný, dal v podstatě jméno celému městu. Výraz „Mostar“ označuje „strážce mostu“. Za občanské války se Stará ćuprija zřítila pod palbou bosenských Chorvatů, kteří chtěli město „oprostit“ od veškerých staveb, připomínajících někdejší tureckou nadvládu. Město ztratilo malebnou kulisu na více než deset let. Rekonstruovaný most se pak roku 2005 dostal na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Dnešní stavba přesně kopíruje historický originál; je vysoká dvacet metrů a její oblouk se rozpíná do bezmála třiceti metrů.

Na východní straně mostu začíná ulice Kujundžiluk (starý bazar), která je srdcem starého tureckého města. Jméno kujundžiluk pochází od zlatníků, kteří zde dříve prodávali své výrobky. Dnes tu najdete krámky se suvenýry a dílny řemeslníků. Prodávají se tu obrazy, výrobky tepané z mědi a bronzu, koberce, tradiční oblečení, starožitnosti, granátová jablka (symbol Hercegoviny) a slavné stećaky (zdobené středověké kamenné náhrobky). Taky si zde můžete zakoupit válečné suvenýry: propisky, stojánky, modely aut - vše vyrobené z vystřílených patron.

Koski Mehmed-Pašova mešita z roku 1617 je dnes otevřená pro návštěvníky. Přístupný bývá i minaret se závratným spirálovým schodištěm, který nabízí pěkný výhled na řeku a na město.

Dominantou západního Mostaru je katolický kostel, který je nepřehlédnutelný díky své 30-metrové betonové věži. Věž působí v porovnání s kostelem disproporčně - hlavním cílem bylo očividně "převýšení" minaretů mešit, ležících v bosenské části města. Ze stejného důvodu vztyčili Chorvati nad městem veliký kříž.

Pramen Buny a dervišský klášter

pramen řeky BunyNa okraji městečka Blagaj, asi 10 km jihovýchodně od Mostaru, leží dervišský klášter (tekke) přímo u pramene řeky Buny. Vznik Blagajské tekije sahá až do roku 1520 a je zajímavá kombinací osmanského slohu se středomořským. Z Tekije se zachovala musafirhana (dům pro návštěvy) a turbe (mauzoleum). U dervišského kláštera se nachází starý mlýn.

Tekija stojí doslova "přilepená" na skálu, z níž vyvěrá pramen Buny. Jedná se o silnou krasovou vyvěračku, z níž vytéká přibližně 30 m3/s velmi chladné a čisté vody.

Tekija, pramen Buny a bezprostřední okolí jsou jedinečným přírodně-kulturním prostředím.

Kravické vodopády

Jsou vysoké cca 27 metrů a 120 metrů široké a nacházejí se na ponorné řece Trebižat v obci Studenec. Svým tvarem připomínají Niagarské vodopády. Přímo pod vodopády se můžete koupat, je zde několik restaurací, místo je hojně navštěvované především místními, ale i turisty z celé Evropy.

Počitelj

PočiteljMalebné městečko Počitelj bylo původně pirátskou osadou a za tureckého období se stalo důležitým lokálním centrem. Lze obdivovat mohutné opevnění, zříceniny hradu, hodinovou věž, mešitu i rezidence zámožných obyvatel. Značná část staveb byla následkem válečných událostí poškozena, v současné době je ale většina z nich obnovena a městečko určitě stojí za návštěvu.

 

Cestování do Bosny a Hercegoviny

Důležité kontakty:

Velvyslanectví České republiky

Franjevačka 19, 71 000 Sarajevo

Telefon: +38733/447525, 446966, 232748, KO-238746

Nouzová linka:  +387 66906195

Policie: 122
Požární služba: 123
Lékařská záchranná služba:124

Doklady:

Na cestu potřebujete platný pas nebo občanský průkaz (z našich zkušeností je opravdu občanský průkaz dostačující a na všech hranicích akceptovaný).

Cestovní pojištění:

Bosna a Hercegovina není v EU, nezapomeňte tedy uzavřít pojištění léčebných výloh.

Měna:

V Bosně platí bosenská marka. Kurz je ca. 13,145 Kč/1 BAM (červenec 2013), neboli ca. 2 BAM/1 EUR. Na výměnu doporučujeme vzít EURa nebo platební kartu, ze které vybereme u bankomatu. V obchodech je často akceptováno i samotné EURo v poměru 2:1.

Základní slovníček srbochorvatštiny

ano - da
ne - ne
děkuji - hvala
na shledanou - do videnja
dobrý den - dobrdan
dobrou noc - laku noć
vítáme vás - dobro došli
šťastnou cestu - scréćan put
pitá voda - voda za piči
dobře - dobro
špatně - loše
pěkné - lijepo
chléb - kruh
pivo - pivo
víno - vino
šunka - pršut
cukr - šećer
vlak - Voz
nádraží - stanica
lékař - lječnik
kostel - crkva
město - grad
vesnice    - selo
náměstí    - trg
řeka - rijeka
mapa - karta
hraniční přechod - granični prelaz
celnice - carina
vchod - ulaz
východ - izlaz
vstup zakázán - ulaz zabranjen
kolik to stojí?    - koliko košta?
hodina - sat
den - dan
0 - nula
1 - jedan
2 - dva
3 - tri
4 - četiri
5 - pet
6 - šest
7 - sedam
8 - osam
9 - devět
10 - deset


Máte dotazy? Pište nebo volejte na:

info@povoda.cz
+420 736 539 489

Přidej odkaz na Bookmarky.cz

Nejnovější v poradně

česky english deutsch
  • pohodově - malé skupiny (max. 26 os.)
  • Albánie, Bosna, Francie, Chorvatsko, Salza
  • týden na vodě za pár kaček
  • řeky v ČR, na Slovensku, v Polsku
  • pro začátečníky i zkušené vodáky
  • Pusťte práci k vodě!
  • 1-denní i vícedenní vodácké programy pro firmy
  • + outdoorové aktivity na suchu
  • školní vodácké kurzy na míru Vaší třídě
  • výhodné školní ceny
  • zkušení instruktoři =  bezpečnost
KALENDÁŘ AKCÍ 2019 PŮJČOVNA LODÍ Všeobecné podmínky GDPR KONTAKT
Co s sebou na vodu? Vodácká diskuze Vodácké zajímavosti Všeobecné podmínky Koloběžky - půjčovna Kemp Horka

Dunajec a Poprad: vodácký zájezd - Vltava - Albánie - řeky Chorvatska - Ohře - Otava - Vodácké zájezdy v zahraničí - Divoká Orlice a Litický obloukDoubrava - Berounka - víkendové vodácké akce - půjčovna lodí - Mastník - Školní vodácké kurzy - Hron - Firemní akce - Dovolená na vodě- vodácký zájezd Rumunsko - Půjčovna kol - Chorvatsko vodácký zájezd - řeka Morava - kalendář vodáckých akcí - vodácký zájezd Francie - Dunajřeky Slovenska: Orava, Váh, Revúca - Podzimní Rakousko - Chorvatsko za 4 dny - kemp Kácov

Copyright © Povoda.cz 2008, Tvorba www stránek EKdesign.cz, Redakční systém Merlin CMS

zelezny - vyroba lodi, kajaky, kanoe půjčovna lodí Sázava Otava Hannahhospoda na konci sveta drahnovice diana hotel Kempy, autokempy, chaty, chalupy, chatky, penziony i hotely vše pro vaši dovolonou - KEMPY dvere, zarubne, kovani, montáz, webshop

PARTNEŘI vodácké cestovky Povoda  email entrance