Albánie - doplňující informace

Albánie - všeobecné informace o zemi

Albánie, svými obyvateli nazývaná “Země orlů”, byla takřka vždy nejchudším státem Evropy. Ve 20. století v ní panoval izolacionistický komunistický režim, avšak v 90. letech země prošla obrovskými změnami a proměnila se ve společnost bez pravidel. Vysoká nezaměstnanost přinutila spoustu obyvatel k emigraci do Řecka a Itálie. Naopak při bombardování Jugoslávie NATO v roce 1999 se do Albánie uchýlilo půl miliónu kosovských Albánců. V posledních letech země snad konečně překonala složité období transformace a začala dohánět ostatní postkomunistické země.

Doposud je tato hornatá krajina cestovateli takřka opomíjena, ačkoli je již několik let pro cestování opět poměrně bezpečná a znovu láká krásou svých hor i moře, mešitami, pravoslavnými kláštery a římskými ruinami.

V jinak vyspělé Evropě je Albánie nefalšovanou rozvojovou zemí plnou kontrastů. Na nepříliš kvalitních cestách budete míjet osly a koňská spřežení stejně jako zde velmi oblíbené mercedesy. Převaha muslimského obyvatelstva daná dlouhou nadvládou Turků znamená určitý nádech exotiky.

Albánie - Statistické údaje

Hlavní město: Tirana

Rozloha: 28 748 km²

Počet obyvatel: přibližně 3 miliony

Jazyk: albánština

Náboženská příslušnost: Přibližně 55% obyvatel vyznává islám. Dalšími náboženstvími jsou zde římsko-katolické, albánské ortodoxní...

Historie Albánie v kostce

První zmínky o Albánii pochází již z Antiky. Hlavním městem byla Dodóna, kde se nacházela nejstarší věštírna antiky, asi o 2500 let starší než věštírna v Delfách, a proto byla poutním místem Řeků.

Na přelomu 12. a 13. století vznikl první albánský státní útvar, ale počátkem století patnáctého začali postupně zemi ovládat Osmané. Proti nim se však postavil Skanderbeg z Krujë, který postup Turků zastavil asi na dvacet let.

Osmané v Albánii nakonec vládli další stovky let; vytlačili křesťanství do hor a zavedli islám, i vlastní kulturu. Zatímco v 19. století docházelo v okolní Evropě k rozvoji, Albánie se stala zaostalou zemí s vysokým podílem negramotnosti (téměř všechny ženy byly nevzdělané) a skoro žádným průmyslem. Nezávislost Albánie získala až počátkem 20. století.

5 měsíců před druhou světovou válkou Albánii obsadila fašistická Itálie. Za spoluúčasti albánské komunistické strany se zformovalo protifašistické partyzánské hnutí, které roku 1944 zemi osvobodilo. V jeho čele stál Enver Hodža, ten mezi lidmi získal ohromnou oblibu a stal se velkou autoritou. Okamžitě po skončení bojů získala jeho Albánská strana práce (PPSH) moc a začala provádět komunistické reformy.

Mezi lety 1945 a 1990 měla Albánie jeden z nejtvrdších režimů v Evropě a ocitla se v mezinárodní izolaci; nejprve přerušila kontakty se západem a později i s východními zeměmi. Roku 1968 vystoupila na protest proti okupaci ČSSR z Varšavské smlouvy.

V letech 1990 až 1992 byla ukončena komunistická vláda a zavedena demokracie. Transformace se ale úplně nepodařila, došlo k ekonomickým propadům i občanské válce (jejíž rozbuškou byl krach jedné letadlové hry).

Albánie patří mezi deset nejchudších evropských zemí s polovinou obyvatelstva zabývající se zemědělstvím, přesto albánská zemědělská výroba pokrývá pouze 25 % poptávky domácího trhu. Země se potýká s vysokou nezaměstnaností, korupcí dosahující až na nejvyšší místa a organizovaným zločinem.


 

Pamětihodnosti a zajímavosti v Albánii

Škodra - Shkoder

ŠkodraŠkodra též Shkodër nebo Shkodra je nejvýznamnější a největší město severní Albánie a čtvrté největší v celé zemi. Je to jedno z nejstarších a nejvýznamnějších historických měst v Albánii.  Žije v něm asi 81 000 obyvatel.

Shkodër  je jedním z nejstarších měst Evropy. Již okolo roku 500 př. n. l. zde Ilyrská pevnost strážila důležitou křižovatku obchodních tras, v místě kde se stékají řeky Buna a Drin. Musel tudy projít každý, kdo mířil z Řecka na území dnešní Černé Hory. Pevnost Rozafa je zachovaná dodnes a je z ní krásný výhled na soutok Buny a Drinu. 

Gjirokaster

Má cca 30 000 obyvatel převážně řeckého etnického původu, i když v posledních desetiletích řada obyvatel emigrovala do Řecka. Jeho staré město je zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO jako vzácný příklad dobře dochovaného otomanského města.

Toto město je rodištěm diktátora Envera Hodži, který uvedl Albánii do totálního zoufalství a beznaděje, staré a turisticky velmi zajímavé město, nazývané také Městem bílých střech. Jeho dominantou je mohutná pevnost na kopci, zbudovaná Turky v polovině 15. století.

Pevnost přehlíží údolí Drina přes tří- a čtyřpatrové věže, přimykající se ke svahu. Dnes je tu muzeum zbraní, které obsahuje zbraně, které Albánci ukořistili v různých válkách. Ve městě je mnoho půvabných historických domů s břidlicí pokrytými střechami i všechny nové budovy musí odpovídat historickému rázu města.

Berat


Město Berat je také známé pod přídomkem „Město tisíce oken“ díky tomu, že staré zdobené domy mají mnoho velkých oken. Dále je ve městě rozlehlá pevnost, která je z části stále obývaná a určitě stojí za návštěvu. Od roku 2005 je historické centrum města Berat společně s historickým centrem města Gjirokastru zapsáno na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Bektašiové

BektašiHadži Bektaš Veli byl učenec, jehož jméno později převzali příslušníci jednoho z nejpozoruhodnějších islámských řádů Osmanské říše – bektašijové (v češtině neexistuje ujednocený tvar, užíván bývá i bektašiové či bektaši).

Jeho kořeny spadají do počátku 13. století a kolébkou se mu stalo rodné město Hadžiho Bektaše, perský Chorásán, ze kterého se jeho zakladatel později přestěhoval do Anatolie. Rozvoj řádu začal ke konci 14. století. Hlásí se k šíitské formě islámu a bývá řazen k tzv. alevitům, tedy skupinám, které kladou důraz na osobu prvního imáma Alího. Imám Alí jimi dokonce bývá řazen na podobnou úroveň jako Bůh a prorok Mohamed – což může vyvolat analogické přirovnání ke křesťanské svaté trojici. Koneckonců úloha legendárních dvanácti imámů (prvních představených muslimské obce po smrti Mohameda) je u bektašijů velmi důležitá a v rodokmenu samotného Hadžiho Bektaše Veliho lze vystopovat pokrevní linii k osmému z nich. Taktéž se mezi bektašiji rozšířilo uctívání „světců“ – evlijů. Bektašijové patří do skupiny řádů (tarikátů) praktikujících súfizmus, neboli formu islámu, doprovázenou osobním hledáním, vnitřním zdokonalováním a mysticizmem. Na nejnižším stupni u nich stojí derviš (žák, mnich, hledající), výše baba (otec) a hlava řádu bývá označována termínem dedebaba, u duchovních učitelů a mistrů se užívá titulu šejch. Současně do jejich učení prosákly prvky dalších náboženství (křesťanství, předislámských kultů atd.) i antické či východní filozofie. 
 

Cestování do Albánie

Důležité kontakty:

Česká ambasáda v Tiraně:

Adresa: Rruga Skënderbej 10, Tirana

Telefon: +355/4/2234004, 2232117, 2258796

Nouzová linka: +355/68/4090111

E-mail: tirana@embassy.mzv.cz

Policie-rychlý zásah: 129
Dopravní policie: 126
Požární služba: 128
Rychlá lékařská pomoc: 127

Doklady:

Na cestu potřebujete platný pas nebo občanský průkaz. Pro jistotu doporučujeme vzít pas, pokud ho vlastníte. 

Cestovní pojištění:

Albánie není v EU, nezapomeňte tedy uzavřít cestovní pojištění. Všechny řeky, které budeme sjíždět jsou do náročnosti WW3, takže je třeba se podívat, zda Vaše cestovní pojištění zahrnuje vodácké sporty. Pojištění je možné objednat i přes Povodu u pojišťovny Uniqa, cena 35 kč/den.

Měna: 

V Albánii se platí Leky. Kurz je ca. 5 Leku/1 Korunu. Na výměnu si vezměte EUR, nebo si s sebou vezměte platební kartu, ze které se pokusíme vybrat u bankomatu (poplatek za výběr z bankomatu v zahraničí bývá 150 Kč, raději si ale tuto informaci ověřte u své banky). Pro jistotu je nejlepší mít s sebou kombinaci EUR a kartu. Některé albánské bankomaty nefungují tak, jak jsme zvyklí.

Malý albánský slovníček:

po – ano  (pokroucení hlavou, trochu jako u našeho ne)
jo - ne  (kývání hlavou jako u našeho ano)
mirëdita (mirdita) – dobrý den
mirupafshim (mirupafši) – na viděnou 
faleminderit – děkuji
sa kusthon - kolik to stojí?
unë nuk kuptoj – nerozumím (nebo s´kuptoj)
hapur – otevřeno
mbyllur – zavřeno
Shqipëri, Shqipëria  – oficiálně Republika e Shqipërisë – Albánská republika
si quheni? – jak se jmenujete?
ujë – voda
bukë - chleba
mish – maso
ju lutem - prosím
madh – velký, velká
vogel - malý
Gëzuar - na zdraví
Rakija - rakije
Bere - pivo

Číslovky:
një – 1
dy – 2
tre – 3
katër – 4
pesë – 5
gjashtë – 6
shtatë – 7
tetë – 8
nëntë – 9
dhjetë – 10


česky english deutsch
  • pohodově - malé skupiny (max. 26 os.)
  • Albánie, Bosna, Francie, Chorvatsko, Salza
  • týden na vodě za pár kaček
  • řeky v ČR, na Slovensku, v Polsku
  • pro začátečníky i zkušené vodáky
  • Pusťte práci k vodě!
  • 1-denní i vícedenní vodácké programy pro firmy
  • + outdoorové aktivity na suchu
  • školní vodácké kurzy na míru Vaší třídě
  • výhodné školní ceny
  • zkušení instruktoři =  bezpečnost
KALENDÁŘ AKCÍ 2019 PŮJČOVNA LODÍ Všeobecné podmínky GDPR KONTAKT
Co s sebou na vodu? Vodácká diskuze Vodácké zajímavosti Všeobecné podmínky Koloběžky - půjčovna Kemp Horka

Dunajec a Poprad: vodácký zájezd - Vltava - Albánie - řeky Chorvatska - Ohře - Otava - Vodácké zájezdy v zahraničí - Divoká Orlice a Litický obloukDoubrava - Berounka - víkendové vodácké akce - půjčovna lodí - Mastník - Školní vodácké kurzy - Hron - Firemní akce - Dovolená na vodě- vodácký zájezd Rumunsko - Půjčovna kol - Chorvatsko vodácký zájezd - řeka Morava - kalendář vodáckých akcí - vodácký zájezd Francie - Dunajřeky Slovenska: Orava, Váh, Revúca - Podzimní Rakousko - Chorvatsko za 4 dny - kemp Kácov

Copyright © Povoda.cz 2008, Tvorba www stránek EKdesign.cz, Redakční systém Merlin CMS

zelezny - vyroba lodi, kajaky, kanoe půjčovna lodí Sázava Otava Hannahhospoda na konci sveta drahnovice diana hotel Kempy, autokempy, chaty, chalupy, chatky, penziony i hotely vše pro vaši dovolonou - KEMPY dvere, zarubne, kovani, montáz, webshop

PARTNEŘI vodácké cestovky Povoda  email entrance